Z publikační tvorby
Odcházející železnice 2
Po dvou letech od prvního vydání Odcházející železnice budeme mapovat mizející tvář motorové a elektrické trakce v České republice a na Slovensku hlavně mezi od roku 2019 až do kraje roku 2025. Odcházející železnice II tedy nabízí u více než čtyř set komentovaných fotografií mimo jiné také mnoho neopakovatelných snímků z důvodů nástupu ETCS či postupného nahrazovaní ikonických a pro naše česko-slovenské tratě tolik typických řad hnacích vozidel, jenž ustupují těm moderním.
Historie vlečky TMS
Historie vlečky Továren mlýnských strojů, respektive historie vlečkového areálu v Černé za Bory v jihovýchodní části města Pardubice, popisuje výstavbu vlečky v 60. letech a skrz 70. léta přibližuje růst jednotlivých podniků zde. Jednalo se o Zemědělské zásobování a nákup, mlékárenský kolos MILPA, velkoobchod s pracovním materiálem Řempo či významná fabrika Továrny mlýnských strojů, jenž zdejší vlečce přinesla její jméno. Podrobně sleduje vrchol provozu zdejšího areálu v letech 80. i následný strmý pokles železniční dopravy v 90. letech, kdy jednotlivé podniky ze 70. let se začátkem nového milénia zkrachovaly, přičemž v současnosti je areál stále obsluhován, byť pouze externími dopravci.
O autorovi
Lubomír Zavadil se narodil v roce 1991 v Chlumci nad Cidlinou, jeho život je však pojen hlavně s Pardubicemi, kde vyrůstal a stále žije a tvoří. V roce 2014 začal s publikační činností. Práce na prvním díle románu Červený a žlutý, tedy roku 1940. Psaní trvalo celkem čtyři roky a další rok probíhaly práce s textem, první výtisk pak uviděl světlo světla v roce 2020 a zkraje roku 2025 vyjde i druhý z plánovaných šesti dílů, rok 1941.
Autor však také publikoval několik knih z železničního prostředí. Dvě knihy z cyklu Odcházející železnici mapující dožívající motorové lokomotivy z produkce ČKD a elektrické škodovácké lokomotivy I. a II. generace skrz komentované fotografie od západních Čech až po východní Slovensko. Druhou dokumentární knihou byla Historie vlečky TMS a jejích spoluuživatelů, jenž se zabývá vlečkovým areálem v Černé za Bory v jihovýchodní části města Pardubice. Není bez zajímavosti, že právě tam pracovala jeho babička jako dispečerka vlečky a malý Lubomír tam strávil nemalou část svého dětství. O areálu napsal i krátkou humornou povídku odehrávající se jeden den v roce 1997 a i zde je vidět jeho vztah k Pardubicím – část děje se odehrává i v městě samotném.
Kromě publikační tvorby se také aktivně věnuje analogové fotografii. Dlouhodobých projektem je fotokniha s názvem Lidé a místa. Ten probíhá již od roku 2022 a jedná se o fotografie přátel, kolegů i náhodných lidí a různých míst po světě. Část snímků je možné si zde i prohlédnout i na tomto webu v sekci Fotografie.